Ptačí chřipka
Ptačí chřipka
je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Ptačí chřipka je primárně zoonóza, tedy nákaza zvířat, postihující zpravidla ptáky. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.
Vysoce patogenní ptačí chřipka je rozšířená nejen v Evropě, ale několik ohnisek se objevilo také v České republice i v Kraji Vysočina. Krajská hygienická stanice v případě výskytu ptačí chřipky zajišťuje ve spolupráci s krajskou veterinární správou protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění.
Ptačí chřipka je virové onemocnění, které postiženým zvířatům způsobuje dýchací potíže, ztrátu chuti. V průběhu jednoho až dvou dnů pak masivně hynou. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení člověka minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod.
Příznaky ptačí chřipky u člověka
Při přenosu na člověka může ptačí chřipka probíhat jako závažné respirační onemocnění, při kterém dochází k virovému zápalu plic. Častými příznaky jsou také horečka kolem 38 °C, kašel, dýchací obtíže, bolesti břicha, zvracení a průjem. První příznaky onemocnění se obvykle objeví do jednoho týdne.
Potraviny v obchodech jsou bezpečné
Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.
Preventivní opatření před nákazou
- vyhýbat se manipulaci s uhynulým ptactvem bez použití ochranných prostředků dýchacích cest (respirátor), rukavic, po použití je nutno je zlikvidovat jako infekční odpad.
- dezinfekce rukou při manipulaci s ptactvem a také jejich exkrementy,
- v případě nálezu uhynulého ptactva v přírodě nebo v blízkosti domácího chovu neprodleně informovat Krajskou veterinární správu dle spádové oblasti,
- zabránit svým mazlíčkům – psům, kočkám, i dalším zvířatům v kontaktu s uhynulým ptactvem, krmivem nebo podestýlkou,
- zabránit kontaktu doma chovaných ptáků s divokými ptáky (např. oplocením a zakrytím výběhu), zabránit přístupu divoce žijících ptáků ke krmivu, stelivo umístit v krytých a chráněných prostorech.
Zásady pro drobnochovatele drubeže
Ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem. V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky.
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
- pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
- venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany), případně využít plašiče
- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků
- zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků ohlásit veterináři
- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Co by měli zaměstnanci podniku v případě podezření na ptačí chřipku
Ihned informovat svého zaměstnavatele. Ten je povinen zavolat bez prodlení veterinárního lékaře.
Zamezit vstupu cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené haly.
Řídit se přesně instrukcemi veterinárního lékaře.
Zatajení podezření na nákazu ptačí chřipkou je pod sankcí veterinárního zákona.