Infekční onemocnění při koupání
Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných organismů (např. řasy, sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů představuje voda domov - jinde ani žít nemohou. Zlomek přítomných organismů však pochází odjinud - z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě závažná onemocnění.
Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou?
Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.
Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?
Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn. takové, které mají schopnost u člověka vyvolat onemocnění). Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Jinak se ovšem musíme spolehnout na výsledky z laboratoře. Laboratoře kromě zvláštních případů také nezjišťují přítomnost choroboplodných zárodků, ale jen přítomnost ve střevech běžně žijících bakterií. Je však prokázáno, že na místech s vyšším výskytem těchto bakterií (říkáme jim indikátory fekálního znečištění) je onemocnění způsobené viry, bakteriemi nebo prvoky mnohem pravděpodobnější.
Několik rad:
- Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
- Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
- Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocněním, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.
V současné době je diskutováno i možné onemocnění virem ptačí chřipky při koupání ve volné přírodě. K této problematice bylo zpracováno metodické doporučení Státního zdravotního ústavu ze kterého vyplývá, že míra rizika z rekreačního užití vody je velmi málo pravděpodobná. Avšak z důvodu předběžné opatrnosti je vhodné při koupání ve volné přírodě zachovávat některé zásady, které jsou prevenci nejen proti ptačí chřipce, ale i proti všem výše zmíněným infekčním onemocněním:
- Nekoupat se v místech, kde byla nalezena těla uhynulých ptáků (alespoň po dobu 3 týdnů po odstranění mrtvých těl).
- Nekoupat se v místech s velkou koncentrací vodních ptáků a jejich výkalů. Vyhýbat se přímému kontaktu s ptačím trusem na břehu. V případě náhodného kontaktu se co nejdříve dobře umýt.
- Nekoupat a nebrodit se (s nechráněnou pokožkou) v místech s výrazně bahnitým dnem, kde voda má minimální nebo žádnou obměnu (tůně, chovné rybníky), jakož i v místech porostlých hustě rákosinami; totéž platí pro situace se znečištěnou vodou po záplavách, zvláště má-li člověk na kůži viditelné oděrky či jiné porušení integrity kůže.
- Nekoupat se v nádržích, rybnících či na jiných vodních plochách, kam jsou vypouštěny nečištěné odpadní vody.
- Dávat při koupání přednost místům, kde je kvalita vody pravidelně kontrolována.
- Pokud je někdo léčen na poruchu imunity, měl by se poradit se svým ošetřujícím lékařem, zda je vhodné tuto aktivitu ve volné přírodě provozovat.
- Veškerá likvidace uhynulé drůbeže či divokého ptactva může být prováděna pouze způsobem nařízeným Státní veterinární inspekcí.