Letní počasí nás láká ven do přírody. Lidé se chodí koupat, opalovat a odpočívat. Letní horko a sluneční paprsky však našemu zdraví ne vždy svědčí. Nejcitlivější skupinou jsou hlavně kojenci, malé děti, staří lidé, obézní jedinci a osoby s onemocněním srdce a oběhové soustavy. Zdravotní problémy způsobují především vysoká teplota a UV záření.
V létě jsou teploty vzduchu obvykle vyšší něž naše teplota kůže. Díky tomu může dojít k nárůstu příjmu tepla a důsledkem toho by mohlo dojít k porušení teplotní rovnováhy. Naše tělo se pravidelně ochlazuje uvolňováním tepla do okolí, ale při vysokých teplotách je to velmi obtížné. V letních měsících navíc přijímáme teplo i slunečním zářením a tím pádem nám nepřetržitě stoupá jeho výdej. To vše má za následek zvýšené pocení a neustálý pocit žízně.
Teplo může způsobovat tyto onemocnění:
Mdloba souvisí s dlouhodobým působením vysokých teplot (dochází k přehřátí těla) a zpravidla s delším stáním. Dochází k nedostatečnému prokrvení mozku z horka a k velkým ztrátám tekutin při pocení. Příznaky jsou bledost obličeje, zívání, studený pot na čele, zrychlený dech, nevolnost, malátnost, závrať.
Abychom předcházeli mdlobě je důležité, aby jsme dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali a nestáli dlouho na jednom místě.
Co dělat při mdlobě?
Tepelné vyčerpání je spojeno se ztrátou tekutin. Má podobné příznaky jako mdloba, ale protože se jedná o delší stav, může se ještě projevovat poruchami jednání, zmateností, podrážděností i deliriem. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby.
Křeče z horka jsou spojené s těžkou tělesnou námahou při vysokých teplotách a s velkými ztrátami tekutin a iontů. Dochází k bolestivým svalovým záškubům nebo křečím. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby. Při dostatečném přísunu tekutin i iontů se stav velmi rychle spraví.
Úpal, jinak přehřátí, vzniká v dusném, v tepelném prostředí. Naše tělo přestane odvádět nadbytečné teplo. Úpal se projevuje nejdříve bolestmi a návaly krve do hlavy, hučení v uších, nevolností a pocitem tíže, závratí a žízní. Postižený je citlivý na světlo, dělá se mu tma před očima, začne ho bolet břicho, objeví se průjmy. Kůže je horká a zarudlá, zornice očí rozšířené. Teplota těla vystoupí až na 40°C. Při přehřátí jde vše rychleji a postižený může upadnout rovnou do bezvědomí.
Úžeh vzniká silným účinkem slunečních paprsků na lidské tělo. Obvykle je spojován i s úpalem. Příznaky jsou podobné jako u úpalu. Avšak nesnaží-li se člověk vyhledat pomoc a nechá i dále působit slunce, příznaky úžehu se zpravidla stupňují. Na rozdíl od úpalu se obtíže mohou ukázat až s několikahodinovým zpožděním (např. v noci po slunění).
Abychom předcházeli úžehu, je důležité, abychom dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali (koupání, sprchování, zvlhčování kůže, zvlhčování vlasů zvláště u dětí) a nosili pokrývku hlavy.
Co dělat při úpalu nebo úžehu?
Pokud by UV záření, které vzniká jako součást slunečního záření, pronikalo přímo až na naši zem, byly by jeho účinky na život smrtící. Naštěstí se však při dopadu na Zem rozptyluje v ionosféře, v ozonosféře a v ostatních vrstvách atmosféry (vodní páry, aerosoly). Čím déle UV záření prochází atmosférou, tím menší je jeho působení na zemském povrchu.
Důsledkem porušení ozónové vrstvy dochází ke zvýšení jeho propustnosti a to má za následek vznik zdravotního rizika pro citlivé jedince (hlavně malé děti). Ve větších dávkách může UV záření poškodit zrak a kůži.
Co to vlastně UV záření je?
Ultrafialové záření (UV) je elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami kratšími než viditelné světlo. Zaujímá spektrální oblast vlnových délek od 100 – 400 nm.
UV záření můžeme rozdělit podle biologických účinků do tří skupin:
Kromě UVC záření ozón absorbuje i velkou část UVB záření, což znamená, že UV záření na Zemi je tvořeno UVA (90 – 99%) a malou částí UVB (1 – 10%).
UV záření a jeho účinky
Díky tomu, že UV záření neproniká do hloubky tkání, nejcitlivějším orgánem jsou tak kůže a oči (oční spojivky a rohovka, u dlouhovlnného UVA pak také oční čočka). Průnik UV záření normální kůži je jen do hloubky 0,6 mm. Dostatečná dávka UVA tak vyvolává zhnědnutí kůže, které vzniká nedlouho po ozáření, avšak trvává jen krátkou dobu. Díky ozářením UVB paprsky dochází ke zčervenání kůže a popřípadě k tvorbě zánětu až puchýřů. Po odeznění těchto projevů kůže zhnědne a toto zhnědnutí má trvalejší povahu.
V oku absorbuje UV záření spojivka a částečně i rohovka. Po ozáření oka UV paprsky může dojít po 30 minutách až 24 hodinách prudkému zánětu spojivek a rohovky provázený zpravidla zánětlivou reakcí kůže očních víček a kůže obličeje. Příznaky mizí bez následků během 48 hodin.
Z pozitivních účinků UV záření lze uvést tvorbu vitamínu D a zpracování vápníku. Vitamín D se ukládá do kůže, jater, mozku a kostí. Účinně řídí metabolismus vápníku a podporuje vstřebávání vápníku ve střevě, ukládání vápníku do kostí a reguluje dynamickou přestavbu kostí.
Obecné shrnutí účinků
Pozitivní účinky UV
Nepříznivé účinky UV záření
Akutní účinek UV
Chronický účinek UV
Ochrana před UV zářením.
Typy kůže a jejich reakce na sluneční záření
Typ kůže | Popis | Označení | Reakce na slunění | Ochranná reakce kůže | Možný čas pro první expozici bez reakce |
---|---|---|---|---|---|
I. | kůže nápadně světlá, pihy husté, vlasy rezavé, oči modré, zřídka hnědé; prsní bradavky velmi světlé | Keltský typ (2 %) |
vždy těžká | žádná červená kůže bez pigmentace, za 1 - 2 dny se loupe |
5 - 10 minut |
II. | kůže trochu tmavší než I., pihy řídké, vlasy blond až hnědé, oči modré, zelené, šedé; prsní bradavky světlé | Evropan se světlou pletí (12 %) |
vždy silná | velmi slabá pigmentace, kůže se loupe | 10 - 20 minut |
III. | kůže světlá, světle hnědá; pihy žádné, pigmentové névy hnědé, prsní bradavky tmavší | Evropan s tmavou kůží (78 %) |
zřídka mírná | průměrná reakce s pigmentací | 20 - 30 minut |
IV. | kůže světle hnědá, olivová; pihy žádné, pigmentové névy tmavé, vlasy tmavé, oči tmavé, prsní bradavky tmavé | Středomořský typ (8 %) |
téměř nikdy | rychlá reakce, hluboká pigmentace | 40 minut |
Zdroj: www.ubmi.cvut.cz/zivotni_styl/obytne_prostredi/obytne_prostredi.htm
Definice základních kožních fototypů
Typ kůže | Hnědne | Zrudne | Barva vlasů | Barva očí |
---|---|---|---|---|
I. | Nikdy | Vždy | Rusé | Modré |
II. | Občas | Většinou | Blond | Modrozelené |
III. | Vždy | Někdy | Hnědé | Šedohnědé |
IV. | Vždy | Nikdy | Černé | Hnědé |
Zdroj: www.chmi.cz/meteo/ozon/brewerweb/data/UVB.html
Hodnoty slunečního ochranného faktoru (SPF – sun protection factor) doporučené pro jednotlivé fototypy kůže při prvním opalování
UV–index | Kožní fototyp | |||
---|---|---|---|---|
I. | II. | III. | IV. | |
1 – 3 | 15 | 10 | 5 | - |
4 – 6 | 25 | 20 | 10 | 5 |
7 – 9 | 40 | 30 | 20 | 15 |
10 – více | 50 | 40 | 30 | 20 |
Co to je UV-index?
UV–index nás informuje o působení UV záření na lidskou kůži při tvorbě erytému – zrudnutí (zánětu kůže) – to znamená, že nám podává zprávu o negativním vlivu UV paprsků na lidský organismus.
Více o UV-indexu a o jeho aktuálním stavu naleznete na těchto internetových stránkách:
www.chmi.cz/meteo/ozon/o3uvb.html
UV index | Druh expozice | Potřebná ochrana | Poznámky |
---|---|---|---|
< 2 | Nízká | Není třeba ochrany | |
3 - 5 | Mírná | Je třeba ochrany | Během poledne zůstat raději ve stínu. Mít vhodné oblečení, pokrývku hlavy a případně se natřít ochranným krémem. |
6 - 7 | Vysoká | Je třeba ochrany | Během poledne zůstat raději ve stínu. Mít vhodné oblečení, pokrývku hlavy a případně se natřít ochranným krémem. |
8 - 10 | Velmi vysoká | Je třeba vyšší ochrany | Během poledne raději nevycházet ven. Vhodné oblečení, pokrývka hlavy a nátěr ochranným krémem je nutností. |
11 a více | Extrémní | Je třeba vyšší ochrany | Během poledne raději nevycházet ven. Vhodné oblečení, pokrývka hlavy a nátěr ochranným krémem je nutností. |
Zdroj: Guidelines for safe recreational water environments.