Proč užívat antibiotika uvážlivě?
Bakterie, které způsobují infekční onemocnění, jsou stále odolnější neboli rezistentní vůči účinkům antibiotik. To způsobuje komplikace při léčbě. Antibiotická rezistence a neúčinnost léčby má za následek nezřídka i smrt pacienta. Statistiky potvrzují, že se jedná o celosvětový problém. Počet pacientů infikovaných rezistentními bakteriemi bohužel stoupá.
„Antibiotickou rezistenci vnímáme jako opravdu velký problém. I v našem kraji zaznamenáme případy, kdy se pacient nakazí superinfekcí, léčba jeho onemocnění je daleko obtížnější a trvá déle, případně může být medikace zcela neúčinná a bohužel dochází i k úmrtím. Lidé například po úrazu, operaci nebo infarktu umírají ne na původní onemocnění, ale na přidružené infekce,“ říká JUDr. Jan Pečinka, ředitel Krajské hygienické stanice kraje Vysočina. „Hrozba, že antibiotika přestanou fungovat i na banální infekce, je vážná a reálná. Je třeba si proto uvědomit, jak ke zvýšené odolnosti bakterií dochází, jestli a jak jí lze předcházet,“ doplňuje Pečinka.
Antibiotika byla objevena téměř před sto lety a v medicíně to znamenalo malý zázrak. Lékaři byli schopni léčit bakteriální infekce, se kterými si před tím nikdo nevěděl rady. Antibiotika se ale musejí užívat cíleně a s rozumem. Léčbu musí pacientovi vždy předepsat lékař na základě vyšetření, kterým ověří, zda se jedná o bakteriální nebo virovou nákazu. Doporučením lékaře se pak pacient musí přesně řídit, dodržovat dávkování i délku antibiotické léčby. Sami bychom neměli přerušit užívání léků jen proto, že už došlo ke zlepšení našeho stavu, a zbytek pilulek si nechat v domácí lékárničce pro nějakou jinou příležitost. Také je dobré si uvědomit, že s lehčím průběhem nemoci si naše tělo dokáže často poradit i bez antibiotik.
Bakterie jsou živé jednobuněčné organismy, které mají hlavní cíl přežít a množit se. V tom jim právě antibiotika brání. Bakterie hledají způsob, jak se účinkům antibiotik vyhnout a obejít je. Vytvářejí si proto různé mutace. Jsou schopné si na antibiotika i zvyknout, pokud se s nimi setkávají často. Některé se vyvinuly tak, že jsou odolné dokonce proti více druhům antibiotik, ty se nazývají multirezistentní. Léky na ně ztrácejí účinnost.
Je třeba si také uvědomit, že na virovou nákazu antibiotika nezabírají. Pro onemocnění jako je chřipka, rýma, virová bronchitida nebo laryngitida je především nutná imunitní reakce našeho těla. Onemocnění musíme zkrátka vyležet. Symptomy, které nemoc doprovázejí jako kašel, rýma, horečka nebo bolesti kloubů můžeme tlumit medikamenty jako jsou analgetika, antipyretika, antitusika, a případně dodávat tělu vitamíny a minerály k posílení imunity. Nejúčinnější prevencí je udržovat své tělo v dobré kondici, dodržovat zásady zdravého životního stylu. Pak se o to lépe ubráníme infekcím.
Právě probíhá kampaň v rámci Světového antibiotického týdne a Evropského antibiotického dne, která upozorňuje na rizika bakteriální rezistence a jejím cílem je zvýšení obecné informovanosti veřejnosti o antibioticích a nutnosti jejich obezřetného užívání. Kampaň realizuje Státní zdravotní ústav a Centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu. Podrobné informace o tématu naleznete na Důvěřuj svému lékaři (antibiotickarezistence.cz).
Antibiotická rezistence v ČR? Máme ještě značné rezervy, shodují se lékaři, SZÚ (szu.cz)
Evropský antibiotický den, Světový antibiotický týden, SZÚ (szu.cz)
Bc. Jana Böhmová, tisková mluvčí KHS kraje Vysočina, e-mail: tisk@khsjih.cz, tel. 567 564 586.
zveřejněno 21. 11. 2022 - 9:07