KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRAJE VYSOČINA se sídlem v JIHLAVĚ

Povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Název

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě

Důvod a způsob založení, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě (dále jen „KHS kraje Vysočina“) byla zřízena od 1. ledna 2003 dle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), jako orgán státní správy v ochraně veřejného zdraví.

KHS kraje Vysočina je orgánem ochrany veřejného zdraví, který vykonává státní správu v ochraně veřejného zdraví pro území kraje Vysočina a je ze zákona správním úřadem.

Podle § 82 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví krajské hygienické stanici v jejím správním obvodu náleží:

  1. vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,
  2. vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,
  3. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,
  4. stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
  5. stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
  6. stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
  7. provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání
  8. zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
  9. plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
  10. uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
  11. projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona,
  12. rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,
  13. nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
  14. stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
  15. vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem.
  16. stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,
  17. nařídit provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis,
  18. provádět epidemiologické šetření podle § 62a,
  19. usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,
  20. provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,
  21. spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,
  22. podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,
  23. potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a i) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají,
  24. provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách v provozovnách stravovacích služeb,
  25. podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory.

Organizační struktura

V čele KHS kraje Vysočina stojí ředitel ustanovený postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Řediteli KHS kraje Vysočina jsou organizačně přímo podřízeni ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, ředitel odboru správního a ředitel odboru ekonomicko-provozního.

KHS kraje Vysočina je z hlediska organizační struktury rozdělena na sekci, odbory a oddělení.

Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví je tvořena z těchto odborů:

  1. odbor protiepidemický,
  2. odbor hygieny obecné a komunální,
  3. odbory hygieny práce,
  4. odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání,
  5. odbor hygieny dětí a mladistvých.

Odbor správní tvoří:

  1. oddělení právní a kontrolní,
  2. oddělení personální a dokumentační.

Odbor ekonomicko-provozní tvoří:

  1. oddělení ekonomické,
  2. oddělení provozně-organizační.

KHS kraje Vysočina má ze zákona o ochraně veřejného zdraví sídlo v Jihlavě a dále má zřízena územní pracoviště v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. Všechna tato pracoviště dohromady tvoří jednotný funkční, organizační a ekonomický celek.

Aktuální organizační struktura KHSV je dostupná zde.

Kontaktní spojení

Jednotlivé kontakty jsou dostupné v Adresáři.

Příjem podání:

Písemné a ústní podání přijímají podatelny všech pracovišť následně:

Po 8,00 – 11,30 12,30 – 17,00
Út 8,00 – 11,30 12,30 – 14,30
St 8,00 – 11,30 12,30 – 17,00
Čt 8,00 – 11,30 12,30 – 14,30
Pá 8,00 – 11,30 12,30 – 13,30

Elektronické podání přijímá KHS kraje Vysočina na adrese své e-podatelny podatelna@khsjih.cz, nebo ve formě datové zprávy prostřednictvím své datové schránky ID DS 4uuai3w.

Bankovní spojení

Bankovní účet pro hrazení pokut za přestupky, paušální částky náhrady nákladů správního řízení:

číslo účtu:                                    19-33020681/0710

variabilní symbol:                     uveden na příslušném rozhodnutí

IČO

71009311

DIČ

KHS kraje Vysočina není plátcem DPH

Dokumenty

Rozpočet - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina

Žádosti o informace

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), stanovuje KHS kraje Vysočina povinnost poskytnout fyzickým i právnickým osobám na žádost informace vztahující se k její působnosti. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Žádosti o informace lze podávat v úředních hodinách na výše uvedených pracovištích buď přímo ústně (v úřední dny) nebo písemným podáním. Písemné žádosti lze též zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, veřejnou datovou sítí do datové schránky KHS kraje Vysočina (ID DS 4uuai3w) nebo jako elektronickou zprávu opatřenou uznávaným el. podpisem na adresu elektronické podatelny KHS kraje Vysočina. Žádost je podána dnem, kdy byla KHS kraje Vysočina doručena.

Ústně podanou žádost o informaci příslušný zaměstnanec buď ihned vyřídí, je-li to možné, nebo poskytne občanu vysvětlení a poučení.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Za písemnou žádost se dle zákona považuje písemné podání:

(Adresou pro doručování může být i elektronická adresa žadatele či jeho datová schránka.)

Neobsahuje-li písemná žádost výše uvedené náležitosti, není žádostí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

K podání žádosti o informace není potřeba předkládat žádné doklady.

Žádný formulář pro podání žádosti o informace není předepsán.

KHS kraje Vysočina posoudí obsah žádosti a:

  1. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
  2. v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů žadateli,
  3. poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání nebo od upřesnění žádosti podle písm. a), a to písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo na paměťových médiích.

Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. Závažnými důvody jsou:

  1. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  2. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  3. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami KHS, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Pokud KHS kraje Vysočina žádosti, byť jen zčásti nevyhoví, musí být v zákonné lhůtě pro vyřízení žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. její části, s výjimkou případů, kdy se žádost pouze odloží. Žádost o poskytnutí informace může být odmítnuta pouze ze zákonných důvodů. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele.

Proti rozhodnutí KHS kraje Vysočina o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti.

Odvolání musí splňovat náležitosti písemné žádosti (uvedeno výše). Odvolání se podává osobně v podatelně KHS kraje Vysočina, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky KHS kraje Vysočina či jako elektronická zpráva podepsaná uznávaným el. podpisem na adresu její elektronické podatelny.

KHS kraje Vysočina je povinna odvolání předložit do 15 dnů ode dne jeho doručení svému nadřízenému orgánu, jímž je Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. 4, Praha 2. Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání KHS kraje Vysočina. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

Příjem žádostí a dalších podání

Písemné žádosti a další podání přijímá KHS kraje Vysočina prostřednictvím svých podatelen – bod 4.

Elektronické podání přijímá KHS kraje Vysočina na adrese své e-podatelny podatelna@khsjih.cz, nebo ve formě datové zprávy prostřednictvím své datové schránky ID DS 4uuai3w.

Podrobněji: E-podatelna - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina

Rozhodování, opravné prostředky

KHS kraje Vysočina je správním úřadem, vykonávajícím státní správu v oblasti ochrany veřejného zdraví a další činnost, specifikovanou v platných právních předpisech. Rozhoduje v oblastech specifikovaných především zákonem o ochraně veřejného zdraví. Při vyřizování všech žádostí, návrhů, stížností, petic či jiných podání postupuje KHS kraje Vysočina dle příslušných právních předpisů, tj. zejména dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona č. 106/1999 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Při výkonu státního zdravotního dozoru postupuje podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Lhůty, ve kterých je povinna rozhodovat, jsou stanoveny především správním řádem a jsou zpravidla v délce třiceti dnů. V případě složité problematiky lze tuto lhůtu prodloužit na 60 dnů.

O podávání návrhů na opravné prostředky proti rozhodnutím KHS kraje Vysočina je každý účastník řízení informován v písemném vyhotovení rozhodnutí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí KHS kraje Vysočina je Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. 375/4, 128 01 Praha.

Nejčastějšími opravnými prostředky jsou:

  1. Proti příkazu vydanému ve zkráceném řízení dle § 150 odst. 1 a 2 správního řádu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal.
  2. Proti rozhodnutí může účastník řízení podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.

Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu (uvedeno níže) a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

Ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu stanoví následující náležitosti podání:

Podání opravného prostředku je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.

Způsoby podání opravných prostředků – bod 10.

Přehled nejdůležitějších právních předpisů

Právní předpisy - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina

Texty všech právních předpisů používaných na KHS kraje Vysočina jsou přístupné ke stažení na stránkách Ministerstva vnitra – sbírka zákonů. Texty vybraných nejdůležitějších právních předpisů nebo jejich části jsou k nahlédnutí také na oddělení právním a kontrolním v sídle KHS kraje Vysočina.

Sazebník úhrad za poskytování informací

KHS kraje Vysočina je v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, oprávněna požadovat za poskytnutí informace úhradu nákladů spojených s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a odeslání informací žadateli.

S účinností od 1. 1. 2023 se proto na KHS kraje Vysočina stanoví následující sazebník:

Náklady na pořízení kopií nebo výtisků

Sazba za pořízení 1 černobílé kopie

A4 jednostranná 2,- Kč
A4 oboustranná 3,- Kč
A3 jednostranná 3,- Kč
A3 oboustrann 4,- Kč

Náklady na technické nosiče dat

1 ks CD nebo DVD 10,- Kč

Náklady na odeslání informací žadateli

paušální náklady na balné 30,- Kč
poštovní služby dle aktuálního ceníku provozovatele poštovních služeb

Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací

méně než 1 hodina zdarma
za každou hodinu 250,- Kč

Nepřesáhnou-li celkové náklady částku 200 Kč, pak KHS kraje Vysočina nebude jejich úhradu po žadateli požadovat a informace bude poskytnuta zdarma.
V případě, že celkové náklady přesáhnou částku 200 Kč, bude jejich úhrada po žadateli požadována. Požadování úhrady za poskytnutí informace bude žadateli vždy oznámeno před poskytnutím informace – její poskytnutí je podmíněno zaplacením požadované úhrady.

Úhrady dle sazebníku jsou poukazovány na příjmový účet KHS kraje Vysočina, případně jej v hotovosti vybírá odbor ekonomicko-provozní KHS kraje Vysočina či jím pověření zaměstnanci.

Tento sazebník úhrad se obdobně použije i na stanovení úhrad souvisejících s poskytováním informací podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Výroční zpráva podle zákona č. 106/1999 Sb.

Výroční zpráva - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina